Nahota Patricka je stejně jako celé jeho dílo artificiální, je technicistním přídavkem k naší přírodní přirozenosti – béžovým overalem ze syntetické tkaniny. V ní, barevně sladěn, přenáší po předem nalezené uzavřené trase, béžové krabice s neznámým, patrně žádným obsahem. Jeho pohyb je cyklický a mohl by být nekonečný. Jedinou změnu, která ale určuje pouze jednu proměnnou, do něj může vnést divák. Po každém kole si od něj totiž nechá Patrick hodem kostkami na display smartphonu určit, kolik krabic si má tentokrát na cestu vzít. Nekonečný robotismus, který s sebou do monotónnosti strhne i hru.
Fotogalerie
