Dariusz dokonale využil teatrální situaci bývalého bazénu – rozdělení na scénu a hlediště. Prostor dokonce oddělil oponou, abychom po jejím rozhrnutí nahlédli do nečekaného prostoru – do prostoru klasického obrazu Eduarda Maneta Olympia. Bylo tam vše: ležérní pohovka, smyslné drapérie, pokojové květiny, služebná s pugétem a Olympia s mašlí na krku. Obraz první, opona, obraz druhý. Jediný rozdíl! Potlesk.