Dagmar kreativně pracovala s prostředím galerie i s jednotlivými proprietami své akce. Vedle několika malých příběhů jako bylo odměřování příchodů hostů pomocí vypínače světla, nebo etuda se skákajícími kovovými žabkami, hlavní část akce spočívala v kresbě na dlouhý rolovaný papír, který zastíral celou figuru Dagmar. Umožnil tak hostům kreslit její virtuální tělo a jí samé pak perforací papíru z tohoto těla vykročit.